2. Kudy z toho smutku, kudy vyjít ven;
jak to narafičit, by z noci byl den?
Snad jedině svatba rány zacelí,
tak se k našim stanům vrátí veselí!
Ref. Sluřebníku na velblouda rychle nasedej...
3. Den se za dnem táhne, muž se neblíží,
Izák ráno, večer, marně vyhlíží.
Kde tak dlouho vězí, je on vůbec živ?
Snad jsem tam měl jít já sám, ach vědět to tak dřív...
4. jak se ztěžka slunce vleče přes den k soumraku
jak se v moři těžko hledá kámen do praku,
jak čakání na nevěstu těžké je až moc
jak je plná nejistoty stá bezesná noc. |
Ref. Sluřebníku na velblouda rychle nasedej...
5. Konečně, hle nad obzorem, prachu velký mrak,
to jsou naši, jsem si jistý, nešálí mne zrak.
Už jsou tady! To je ona? Slečno, vy jste květ!
Izákovi buší srdce, točí se s ním svět
6. "Já jsem Izák," tiše koktá, "a jak, prosím, říkaj vám?
"Rebeka, och, moc mě těší, že vás pane poznávám."
Do měsíce byla svatba, jaksepatří bujará!
Jedli, pili, hodovali, od podzimu do jara!
Ref. Sluřebníku na velblouda rychle nasedej...
|
