Táto!
Často nevidím tvou ruku,
která mi pomáhá.
Mám k tobě málo úcty,
nevážím si tě.
Nevím, proč děláš některé věci.
Nerozumím tomu.
Donekonečna mi odpouštíš,
ať udělám cokoliv.
Mám v sobě hodně zloby
a nikoho,kdo by mě pochopil.
Přemýšlím o tobě
a neumím si tě ani představit.
Byls tu na počátku, jsi tu
a vždycky budeš.
Poslals na kříž svého syna.
Kdysi jsem ti to měla za zlé,
žes tam nešel sám.
Teď už vím, že je mnohem těžší
vidět trpět někoho, koho máme
rádi. Tak promiň.
A prosím, veď mne v tom,
co dělám.
A měj se hezky.
Amen